|
|
Ecological differences between herbs and woody plants, and evolution of the herbaceous habit
Klimeš, Adam ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Lens, Frederic (oponent) ; Těšitel, Jakub (oponent)
Ekologické rozdíly mezi bylinami a dřevinami a evoluce bylinnosti Adam Klimeš, disertační práce Abstrakt Krytosemenné rostliny (Magnoliophyta), představující dnes většinu vegetace na Zemi, byly původně dřevinami. Od jejich vzniku se mezi nimi opakovaně vyvinuly byliny, avšak proč se tak stalo, nevíme. Jako faktory, které mohly stát za úspěchem mladší růstové formy, byly navržené mráz a období sucha. Ovšem oba faktory jsou málo prozkoumané a to, co se ví, nehovoří v jejich prospěch. V této práci jsme si dali za cíl položit základy pro výzkum evoluce bylinnosti. Navrhli jsme další faktory, které mohly stát za evolucí bylin, přišli jsme s řešením některých metodologických obtíží a představili jsme doklady o rozdílech mezi bylinami a dřevinami, které lze na základě jednotlivých hypotéz o evoluci bylinnosti očekávat. Za tímto účelem jsme provedli několik zahradních pokusů s mladými rostlinami obou růstových forem a analýzu veřejně dostupných databázových dat o vlastnostech rostlin z celého světa za použití fylogenetických komparativních technik. Byliny odlišuje od dřevin jednoletost jejich nadzemní biomasy a rychlá životní strategie a očekává se, že tyto charakteristiky stojí za jejich úspěchem. Kromě dříve navržených faktorů mrazu a sucha, existují další disturbance, které mohly hrát roli v jejich evoluci....
|
|
|
Decisions in seed reproduction in plants
Mašková, Tereza
Generativní rozmnožování je klíčovou částí životního cyklu většiny rostlin. Umožňuje šíření rostlinného druhu v prostoru i čase, a tím podstatně ovlivňuje dynamiku rostlinných společenstev i douhodobé přežívání druhů. Tvorba semen, jejich klíčení, následný vývoj a přežívání semenáčů jsou podrobeny selekčním tlakům prostředí, což vede k optimali- zování mateřské péče, která se u rostlin projevuje množstvím vyprodukovaných semen a množstvím živin uložených v jednotlivých semenech. Cílem práce je zodpovězení dvou otázek: (i) zda je mateřská péče, ve smyslu velikosti jednotlivých semen a živinové ste- chiometrie semen, optimalizována dle podmínek prostředí, ve kterých je předpokládáno klíčení semen a (ii) jak dostupnost živin, jednak uložených do semen mateřskou rostlinou, jednak dostupných ze substrátu, ovlivňují růst a vývoj semenáče. Pro zodpovězení první otázky jsme se zaměřili na mezidruhové srovnání živinové ste- chiometrie semen, kterou jsme spojili s daty o hmotnosti semen a živinovými nároky druhů. Použili jsme fylogeneticky informovaný srovnávací přístup ke zkoumání stechiome- trie fosforu, dusíku a nestrukturálního uhlíku v semenech 510 bylinných druhů rostlin....
|
|
|
Ecological differences between herbs and woody plants, and evolution of the herbaceous habit
Klimeš, Adam ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Lens, Frederic (oponent) ; Těšitel, Jakub (oponent)
Ekologické rozdíly mezi bylinami a dřevinami a evoluce bylinnosti Adam Klimeš, disertační práce Abstrakt Krytosemenné rostliny (Magnoliophyta), představující dnes většinu vegetace na Zemi, byly původně dřevinami. Od jejich vzniku se mezi nimi opakovaně vyvinuly byliny, avšak proč se tak stalo, nevíme. Jako faktory, které mohly stát za úspěchem mladší růstové formy, byly navržené mráz a období sucha. Ovšem oba faktory jsou málo prozkoumané a to, co se ví, nehovoří v jejich prospěch. V této práci jsme si dali za cíl položit základy pro výzkum evoluce bylinnosti. Navrhli jsme další faktory, které mohly stát za evolucí bylin, přišli jsme s řešením některých metodologických obtíží a představili jsme doklady o rozdílech mezi bylinami a dřevinami, které lze na základě jednotlivých hypotéz o evoluci bylinnosti očekávat. Za tímto účelem jsme provedli několik zahradních pokusů s mladými rostlinami obou růstových forem a analýzu veřejně dostupných databázových dat o vlastnostech rostlin z celého světa za použití fylogenetických komparativních technik. Byliny odlišuje od dřevin jednoletost jejich nadzemní biomasy a rychlá životní strategie a očekává se, že tyto charakteristiky stojí za jejich úspěchem. Kromě dříve navržených faktorů mrazu a sucha, existují další disturbance, které mohly hrát roli v jejich evoluci....
|
|
|
Decisions in seed reproduction in plants
Mašková, Tereza
Generativní rozmnožování je klíčovou částí životního cyklu většiny rostlin. Umožňuje šíření rostlinného druhu v prostoru i čase, a tím podstatně ovlivňuje dynamiku rostlinných společenstev i douhodobé přežívání druhů. Tvorba semen, jejich klíčení, následný vývoj a přežívání semenáčů jsou podrobeny selekčním tlakům prostředí, což vede k optimali- zování mateřské péče, která se u rostlin projevuje množstvím vyprodukovaných semen a množstvím živin uložených v jednotlivých semenech. Cílem práce je zodpovězení dvou otázek: (i) zda je mateřská péče, ve smyslu velikosti jednotlivých semen a živinové ste- chiometrie semen, optimalizována dle podmínek prostředí, ve kterých je předpokládáno klíčení semen a (ii) jak dostupnost živin, jednak uložených do semen mateřskou rostlinou, jednak dostupných ze substrátu, ovlivňují růst a vývoj semenáče. Pro zodpovězení první otázky jsme se zaměřili na mezidruhové srovnání živinové ste- chiometrie semen, kterou jsme spojili s daty o hmotnosti semen a živinovými nároky druhů. Použili jsme fylogeneticky informovaný srovnávací přístup ke zkoumání stechiome- trie fosforu, dusíku a nestrukturálního uhlíku v semenech 510 bylinných druhů rostlin....
|
|
|
Decisions in seed reproduction in plants
Mašková, Tereza ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Thompson, Ken (oponent) ; Těšitel, Jakub (oponent)
Generativní rozmnožování je klíčovou částí životního cyklu většiny rostlin. Umožňuje šíření rostlinného druhu v prostoru i čase, a tím podstatně ovlivňuje dynamiku rostlinných společenstev i douhodobé přežívání druhů. Tvorba semen, jejich klíčení, následný vývoj a přežívání semenáčů jsou podrobeny selekčním tlakům prostředí, což vede k optimali- zování mateřské péče, která se u rostlin projevuje množstvím vyprodukovaných semen a množstvím živin uložených v jednotlivých semenech. Cílem práce je zodpovězení dvou otázek: (i) zda je mateřská péče, ve smyslu velikosti jednotlivých semen a živinové ste- chiometrie semen, optimalizována dle podmínek prostředí, ve kterých je předpokládáno klíčení semen a (ii) jak dostupnost živin, jednak uložených do semen mateřskou rostlinou, jednak dostupných ze substrátu, ovlivňují růst a vývoj semenáče. Pro zodpovězení první otázky jsme se zaměřili na mezidruhové srovnání živinové ste- chiometrie semen, kterou jsme spojili s daty o hmotnosti semen a živinovými nároky druhů. Použili jsme fylogeneticky informovaný srovnávací přístup ke zkoumání stechiome- trie fosforu, dusíku a nestrukturálního uhlíku v semenech 510 bylinných druhů rostlin....
|
|
|
Rostlinná kompetice v raných fázích ontogeneze
Čiháková, Klára ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Fendrych, Matyáš (oponent)
Práce je věnována kritickému rozboru možných mechanismů kompetičního působení, jež ovlivňují pravděpodobnost přežití rostlin v raných fázích ontogeneze. Diskutovány jsou procesy svázané s fenologií klíčení a jeho úspěšností ve vazbě na morfologické, maternální a stanovištní faktory. Konstatuji, že vliv žádné ze skupin faktorů nelze apriori vyloučit, ačkoliv jejich dopad je často nejednoznačný, což může být způsobeno, vedle nedostatečného množství srovnávaných dat, také dosud teoreticky nepodchycenými závislostmi.
|
|
|
Strategies in aboveground space occupancy in herbs from disturbed habitats
BARTUŠKOVÁ, Alena
Disturbance je důležitým fenoménem ovlivňujícím život rostlin a formujícím strategie rostlin narušovaných míst. Pro specifické přírodní ekosystémy nebo růstové formy bylo představeno několik ekologických konceptů zabývajících se individuální odpovědí rostliny na poranění. Ve střední Evropě jsou častým příkladem narušovaných míst stanoviště ovlivňovaná člověkem. Proto bylo cílem této práce použít čtyři vybrané koncepty právě na tato místa. Práce se skládá ze čtyř původních studií provedených ve dvou modelových ekosystémech: opakovaně narušovaný ruderál a pravidelně kosená středoevropská louka. Obsazování nadzemního prostoru po narušení bylo studováno jako obnova biomasy nebo architektury. U bylin osidlujících narušovaná místa byly popsány regenerační strategie a byly konfrontovány s dříve navrženými koncepty, vytvořenými pro ekosystémy vystavené přírodnímu režimu narušování.
|
host ::
RSS.